"Já ti o něm řeknu všechno, ale ona už leccos ví."

Zájmena

Příklady zájmen: já, ti, něm, všechno, ona, leccos.......

já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž.

Mluvnické kategorie, které určujeme u zájmen: pád, číslo, rod, druh.

Ve větě mají zpravidla funkci podmětu, předmětu nebo přívlastku.

Zájmena zastupují ve větě podstatná nebo přídavná jména. Odtud je i jejich název – dávají se za jména (používáme je místo podstatných nebo přídavných jmen).

Marika (podstatné jméno) si kreslí× Ona (zájmeno) si kreslí.

Další funkcí zájmen je ukazovat na osoby, zvířata a věci: ten muž, tamta žena, tohle dítě.

Zájmena = ohebný slovní druh

Zájmena, spolu s podstatnými jmény, přídavnými jmény, zájmeny, číslovkami a slovesy, patří mezi tzv. ohebné slovní druhy. To znamená, že mění svůj tvar a přizpůsobují se tvarům okolních slov. Mají 7. pádů. Mají číslo jednotné a množné.

Já jsem se smála. × Smáli se mi. × Smála se tomu se mnou.

(stejné zájmeno "já" ve třech různých tvarech, já 1. pád, mi 3. pád, se mnou 7 pád.)

Druhy zájmen

Zájmena můžeme rozdělit na druhy.

Přehled druhů zájmen

1. zájmena osobní

Jedná se o základní tvary zájmen, označují 1., 2. a 3. mluvnickou osobu (v jednotném- já, ty, on, ona ono/ i množném čísle- my, vy, oni, ony, ona)

2. zájmena přivlastňovací

Vyjadřujeme vlastnictví 1., 2. nebo 3. osoby, co někomu patří/ něco něčí je

Já – zájmeno osobní x ten kabát je můj – zájmeno přivlastňovací (já jsem vlastníkem, je to moje)

3. zájmena ukazovací

Ukazujeme jimi na určitou věc, zvíře nebo osobu.

Ten kluk to ztratil.

4. zájmena tázací

Tážeme se jimi po osobě, zvířeti nebo věci/ ptáme se na osobu, zvíře nebo věc

Kdo to rozbil? – ptáme se na osobu / Co to máš v ruce? – ptáme se na věc

5. zájmena vztažná

Používáme především pro připojení vedlejší věty v souvětí.

Případně to udělá ten, kdo to zavinil.

Zájmena tázací x vztažná

Zde pozor na záměnu, mezi zájmena tázací a zájmena vztažná patří stejná slova (až na zájmeno jenž). Jak ale rozlišíme, o jaký druh zájmena se jedná? Poznáme to jedině podle postavení zájmena ve větě.

6. zájmena neurčitá

Blíže neurčujeme, o kom nebo o čem zrovna mluvíme, případně pouze naznačujeme.

Někdo by to mohl z vás udělat.

7. zájmena záporná

Popírají existenci nějaké osoby, zvířete nebo věci (neexistuje, nic tu není, nikdo tu není).

Nikdo to nikde o nikom neslyšel.

Mluvnické kategorie zájmen

U zájmen určujeme: jmenný rod (životnost), číslo, pád vzor a druh.

Při určování čísla a pádu zájmena nám pomůže podstatné jméno,ke které se zájmeno váže.

Rod

U zájmen rozlišujeme tří základní rody:

• mužský rod – např.: náš dům, jeho bratr, nějaký slon, on
• ženský rod – např.: moje sestra, její bratr, žádná zpráva, ona
• střední rod – např.: moje triko, jeho auto, nějaké město, ono

Zájmena bezrodá

U všech zájmen ale rod určit nemůžeme. Existuje speciální skupina zájmen, u které není možné rod určit (tzv. bezrodá). Jedná se o zájmena já, ty, my, vy, se.

zájmeno já – nelze určit, zda za zájmenem já stojí muž, žena nebo dítě.

Číslo

V českém jazyce rozlišujeme číslo jednotné a číslo množné, podle toho, v jakém počtu se něco vyskytuje.

Číslo jednotné – označuje jednu osobu, zvíře, věc apod.
Např.: moje sestra, náš dům, žádná odpověď

Číslo množné – označuje více věcí, více osob, zvířat
Např.: mé nohy, naši muži, žádné odpovědi