
Vzory podstatných jmen a jak je určím?
Proč potřebujeme určit vzor u podstatného jména
Každé podstatné jméno má svůj vzor, podle kterého se skloňuje. Vzor nám pomáhá v tom, abychom určili dobře koncovky podstatných jmen a v tom jaké i/y se ve slově píše.
Pokud bychom například přiřadili slovo pole ke vzoru kuře místo moře, mohla by nám vzniknout věta:
Na poleti se sázelo obilí.
V tomto případě většina z nás chybu vidí. Ale jsou i chyby, které jsou méně patrné a mohli bychom je přehlédnout.
Jak postupujeme u určování vzoru podstatného jména:
1. Určíme rod podstatného jména
K jakému rodu které podstatné jméno patří, poznáme tak, že si na dané slovo v 1. pádu čísla jednotného "ukážeme" ukazovacím zájmenem (ten, ta, to).
2. Určíme vzor
Víme o jaký jde rod a teď vybíráme z vzorů v daném rodě. U mužského rodu musíme dávat pozor, abychom životné podst. jméno nepřiřadili k neživotnému vzoru a obráceně.
Vzor k podstatnému jménu pak určíme tak, že si řekneme podstatné jméno v 1. pádu jednotného čísla a poté si řekneme podstatné jméno ve 2. pádu jednotného čísla.
Podle toho jaké má podstatné jméno koncovky, přiřadíme ho ke správnému vzoru.
Vzory ženského rodu
Pomůcka: Žena si nesla růži, zpívala si veselou píseň, i přestože byla zmrzlá na kost.
Vzory:
- žena (např. žena bez ženy),
- růže (např. růže bez růže),
- píseň (např. píseň bez písně),
- kost (např. kost bez kosti).
Žena
K tomuto vzoru přiřazujeme podstatná jména, která mají v 1. pádu jednotného čísla koncovku -a. Důležité je také vědět, že se jedná o vzor tvrdý.
pád jednotné č. množné č.
1. (kdo, co) žena ženy
2. (bez koho, čeho) ženy žen
3. (ke komu, čemu) ženě ženám
4. (koho, co) ženu ženy
5. (oslovujeme, voláme) ženo ženy
6. (o kom, čem) ženě ženách
7. (s kým, čím) ženou ženami
Podle tohoto vzoru skloňujeme například slova: ryba, skála, moucha, dívka, žirafa, strana, stěna, Kamila, Petra, maminka, dcera
Růže
Podle tohoto vzoru skloňujeme podstatná jména, která mají v 1. pádu jednotného čísla koncovku -e. Tentokrát se ale jedná o vzor měkký.
pád jednotné č. množné č.
1. (kdo, co) růže růže
2. (bez koho, čeho) růže růží
3. (ke komu, čemu) růži růžím
4. (koho, co) růži růže
5. (oslovujeme, voláme) růže růže
6. (o kom, čem) růži růžích
7. (s kým, čím) růží růžemi
Podle tohoto vzoru skloňujeme například slova: koule, ulice, svědkyně, dálnice, ulice, silnice, Země, žákyně, naděje.
POZOR!!!
Vzor růže má dva podvzory: ulice a žákyně. Některá slova proto mohou mít ve 2. pádu množného čísla odlišný tvar (bez ulic X bez růží a bez žákyň i žákyní X bez růží).
Píseň
Podle tohoto vzoru se skloňují podstatná jména, která mají v 2. pádu jednotného čísla koncovku -e nebo -ě.
pád jednotné č. množné č.
1. (kdo, co) píseň písně
2. (bez koho, čeho) písně písní
3. (ke komu, čemu) písni písním
4. (koho, co) píseň písně
5. (oslovujeme, voláme ) písni písně
6. (o kom, čem) písni písních
7. (s kým, čím) písní písněmi
Podle tohoto vzoru skloňujeme například slova: konev, koupel, pánev, tramvaj, reportáž, jabloň, kázeň, žízeň
Kost
Abychom mohli podstatné jméno skloňovat podle tohoto vzoru, musí mít v 2. pádu jednotného čísla koncovku -i.
pád jednotné č. množné č.
1. (kdo, co) kost kosti
2. (bez koho, čeho) kosti kostí
3. (ke komu, čemu) kosti kostem
4. (koho, co) kost kosti
5. (oslovujeme, voláme) kosti kosti
6. (o kom, čem) kosti kostech
7. (s kým, čím) kostí kostmi
Podle tohoto vzoru skloňujeme například slova: radost, pověst, čelist, část, bolest, závist, vlast, drzost, ctnost
Upozornění:
- Všechny vzory rodu ženského mají v 7. pádu čísla možného koncovku -mi. Pamatujte, že pravidlo s měkkým i v - ami, emi platí pouze pro ženský rod a neplatí u rodu mužského (např. slovo drahokamy - v tom píšeme vždy -y.)
Mužský rod
Pomůcka: Pán si myslel, že je pravý muž, když postavil hrad, který nedobude žádný stroj. Jeho počínání přihlíželi předseda a soudce.
- pán (např. pán bez pána, životní),
- hrad (např. hrad bez hradu, neživotný),
- muž (např. muž bez muže, životní),
- stroj (např. stroj bez stroje, neživotný),
- předseda (např. předseda bez předsedy, životní),
- soudce (např. soudce bez soudce, životní).
Rod mužský životný
U rodu mužského životného máme vzory: pán, muž, předseda a soudce.
Vzor pán (tvrdý vzor)
PÁN
pády jednotné č. množné č.
1. pád pán páni/pánové
2.pád pána pánů
3. pád pánovi/ pánu pánům
4. pád pána pány
5. pád pane (hochu) páni/ pánové
6. pád pánovi/pánu pánech/ ptácích
7. pád pánem pány
Pokud máme podstatné jméno, které patří ke vzoru pán, pamatujme, že vždy ve 3. pádu a v 6. pádu čísla jednotného píšeme koncovku -ovi
Vzor muž (měkký vzor)
MUŽ
pády jednotné č. množné č.
1. pád muž muži/ mužové
2. pád muže mužů
3. pád muži/ mužovi mužům
4. pád muže muže
5. pád muži (otče) muži/mužové
6. pád muži/mužovi mužích
7. pád mužem muži
Vzory pro dlouhá podstatná jména rodu mužského životného
Ke vzorům předseda a soudce přiřazujeme podstatná jména mužského životného rodu.
Pro mužský životný rod máme ještě dva vzory: pán a muž.
U každého vzoru najdete jeho vyskloňování. Tučně jsou ve slovech označeny koncovky.
Předseda
K tomuto vzoru přiřazujeme podstatná jména, která mají v 1. pádu jednotného čísla koncovku -a. Jedná se o vzor tvrdý.
pád jednotné č. množné č.
1. (kdo, co) předseda předsedové
2. (bez koho, čeho) předsedy předsedů
3. (ke komu, čemu) předsedovi předsedům
4. (koho, co) předsedu předsedy
5. (oslovujeme, voláme) předsedo předsedové
6. (o kom, čem) předsedovi předsedech
7. (s kým, čím) předsedou předsedy
V jednotném čísle má vzor předseda shodné tvary s ženským vzorem žena kromě 3. a 6. pádu, kde mají tvary koncovky vzoru pán (-ovi). V množném čísle se skloňování shoduje s tvary životného vzoru pán.
Podle vzoru předseda skloňujeme například slova: houslista, husita, bandita, kolega, artista, starosta, Honza
Vzor předseda má dva podvzory: husita a kolega. Některá slova proto mohou mít v 1. pádu množného čísla a v 6. pádu množného čísla jiný tvar než, ten který by odpovídal vzoru předseda (např. husiti X předsedové a o kolezích X o předsedech).
Vedle těchto podvzorů máme ještě jeden: rikša. Ten použijeme pro skloňování podstatných jmen, která mají před koncovkou měkkou souhlásku (j, ž, š, č, ř, c). Taková podstatná jména mají pak ve 2. pádu jednotného čísla koncovku měkké i(bez rikši, bez bači, bez nindži, bez Nohavici apod.).
Soudce
K tomuto vzoru přiřazujeme podstatná jména, která mají v 1. pádu jednotného čísla koncovku -e. Jedná se o vzor měkký.
Pád jednotné č. množné č.
1. (kdo, co) soudce soudci/soudcové
2. (bez koho, čeho) soudce soudců
3. (ke komu, čemu) soudci/soudcovi soudcům
4. (koho, co) soudce soudce
5. (oslovujeme, voláme) soudce soudci/soudcové
6. (o kom, čem) soudci/soudcovi soudcích
7. (s kým, čím) soudcem soudci
Vzor soudce má většinu tvarů shodných se vzorem muž. Výjimku tvoří 1. a 5. pád jednotného čísla. V těchto pádech se také často chybuje. Pamatujte si, že 1. a 5. pád jednotného čísla má správný tvar soudce, ne soudče.
Podle tohoto vzoru skloňujeme například slova: zákonodárce, správce, rádce, zrádce, vládce.
Vzory pro podstatná jména rodu mužského neživotného.
Vzory rodu mužského neživotného
V případě, že je podstatné jméno neživotné, vybíráme ze vzorů: hrad nebo stroj. Mým studentům pomáhám tím, že jde o vše co nemá srdce.
Vzor hrad (tvrdý vzor)
HRAD
pád jednotné č. množné č.
1. pád kdo,co hrad hrady
2. pád koho, čeho hradu/ lesa hradů
3. pád komu, čemu hradu hradům
4. pád koho, co hrad hrady
5. pád oslovujeme, voláme hrade hrady
6. pád kom, čem hradu/hradě/lese hradech/ lesích
7. pád kým, čím hradem hrady
Vzor stroj (měkký vzor)
STROJ
pád jednotné č. množné č.
1. pád stroj stroje
2. pád stroje strojů
3. pád stroji strojům
4. pád stroj stroje
5. pád stroji stroje
6. pád stroji strojích
7. pád strojem stroji
Střední rod
Pomůcka: Město stálo blízko moře, jen jedno kuře měli v každém stavení.
- město (např. město bez města),
- moře (např. moře bez moře),
- kuře (např. kuře bez kuřete),
- stavení (např. stavení bez stavení).
Vzory rodu středního jsou město, moře, kuře, stavení.
Vzor město: město bez městA – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku O a pokud je ve 2. pádě -A (např. tričkO bez tričkA).
Vzor moře: moře bez mořE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku E a pokud je ve 2. pádě -E (např. vejcE bez vejcE).
Vzor kuře: kuře bez kuřETE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku E a pokud je ve 2. pádě -ETE (např. štěnĚ bez štěnĚTE). Podle tohoto vzoru se skloňují mláďata.
Vzor stavení: stavení bez stavenÍ – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku Í a pokud je ve 2. pádě -Í (např. křovÍ bez křovÍ).
Pozor na podobnost vzorů moře a kuře, oba jsou zakončeny na písmeno -e,
Rozdíl je ve 2. pádu, kdy moře má koncovku stejnou jako v 1. pádu, zatímco vzor kuře je v kmenu rozšířen o písmeno T (kuře bez kuřeTe).
Dále si můžeme pomoci pomůckou. Zkusme si říci 1. pád slova v množném čísle. Zde si spíše všimneme, zda rozšíření kmene o -at- probíhá, či ne. Příklad: jedno vejce, dvě vejce – vzor bude tedy moře.
Pozor na podstatné jméno dítě, které skloňujeme podle vzoru kuře pouze v jednotném čísle, v množném čísle je toto slovo rodu ženského a skloňuje se podle vzoru KOST, děti – kosti, bez dětí – kostí, k dětem – kostem, pro děti – kosti, o dětech – kostech, s dětmi – kostmi.
MĚSTO
pád jednotné č. množné č.
- pád (kdo, co?) město města
- pád (koho, čeho?) města měst
- pád (komu, čemu?) městu městům
- pád (koho, co?) město města
- pád (oslovujeme) město města
- pád (o kom, o čem?) město městech
- pád (s kým, s čím?) městem městy
MOŘE
pád jednotné č. množné č.
- pád (kdo, co?) moře moře
- pád (koho, čeho?) moře moří
- pád (komu, čemu?) moři mořím
- pád (koho, co?) moře moře
- pád (oslovujeme) moře moře
- pád (o kom, o čem?) moři mořích
- pád (s kým, s čím?) mořem moři
KUŘE
pád jednotné č. množné č.
- pád (kdo, co?) kuře kuřata
- pád (koho, čeho) kuřete kuřat
- pád (komu, čemu?) kuřeti kuřatům
- pád (koho, co?) kuře kuřata
- pád (oslovujeme) kuře kuřata
- pád (o kom, o čem?) kuřeti kuřatech
- pád (s kým, s čím?) kuřetem kuřaty
STAVENÍ
pád jednotné č. množné č.
- pád (kdo, co?) stavení stavení
- pád (koho, čeho?) stavení stavení
- pád (komu, čemu?) stavení stavením
- pád (koho, co?) stavení stavení
- pád (oslovujeme) stavení stavení
- pád (o kom, o čem?) stavení staveních
- pád (s kým, s čím?) stavením staveními
POZOR !!!!!!! Příklady určování mluvnických kategorií u podstatných jmen a ukázka, že není dobré se spoléhat na předložku u určení pádu podstatného jména:
Zajímám se o cvičení – 4. pád, číslo jednotné, rod střední, vzor stavení
O dědečkovi – 6. pád, číslo jednotné, rod mužský, životný, vzor pán
S kopretinami – 7. pád, číslo množné, rod ženský, vzor žena