Košík
0
0,00 Kč
Větné členy jak je najít a určit ve větě
25.08.2024
Základní větné členy v češtině: Jak pochopit stavbu věty
Každá věta v češtině se skládá z větných členů, které ve větě plní různé, ale důležité funkce. V tomto článku se podíváme na základní a rozvíjející větné členy a vysvětlíme si jejich význam a použití. Dále se zaměříme na to, abychom lépe pochopili, jak věty fungují a jak je správně tvořit.
Základní větné členy: Podmět a přísudek
Podmět a přísudek tvoří základní větné členy a společně představují tzv. základní skladební dvojici . Podmět označuje, kdo nebo co ve větě vykonává činnost, zatímco přísudek říká, co podmět dělá nebo jaký je.
Jak poznat podmět?
Podmět je obvykle ve 1. pádě a odpovídáme na otázku "Kdo? Co?". Například:
- Maminka vaří oběd. → Kdo, co vaří? Odpovím si : Maminka.
- Mraky se rozplynuly. → Kdo, co se rozplynulo? Odpovím si: Mraky.
Podmět může být vyjádřen různými způsoby – podstatným jménem, zájmenem, přídavným jménem, číslovkou, infinitivem slovesa nebo dokonce citoslovcem.
Pokud podmět není přímo součástí věty, ale lze jej odvodit z kontextu nebo tvaru přísudku, jedná se o nevyjádřený podmět .
Jak poznat přísudek?
Přísudek nám říká, co podmět dělá nebo co se s ním děje. Ptáme se na nějakou otázku: "Co dělá podmět?" . Například:
- Pes hledá míček. → Co dělá pes? Hledá.
Přísudek bývá nejčastěji vyjádřený slovesem v určitém tvaru, kterému říkáme slovesný přísudek .
Někdy ale může být přísudek tvořen podstatným nebo přídavným jménem a tvarem slovesa "být" nebo "stát se", pak mluvíme o jmenném přísudku se sponou (např. "Dan je nemocný").
Existuje i přísudek jmenný. Kdy ve větě je podmět a přísudek, který je vyjádřený jménem - podstatným. Např. "Mladost, radost." Mohli bychom si říct i: Mladost je radost. Ale zde sponové sloveso chybí (sponové sloveso je tvar slovesa být nebo stát se). Podmětem je mladost a přísudkem je radost v této větě.
Rozvíjející větné členy: Jak rozšířit větu
Základní větné členy (podmět a přísudek) můžeme dále rozšířit pomocí rozvíjejících větných členů , mezi které patří:
- Přívlastek (např. krásná žena)
- Předmět (např. hledá míček)
- Příslovečné určení (např. šel rychle)
- Doplněk (např. odešla smutná)
Každý z těchto členů dodává další informace a rozvíjí buď podmět, nebo přísudek. S kterým tvoří skladebnou dvojici.
Rozdělení větných členů: Holý, rozvitý a několikanásobný
- Holý větný člen je tvořen jedním slovem, bez dalšího rozvíjení (např. "pes štěkal"). Podmět i přísudek je holý.
- Rozvitý větný člen je rozšířen o další členy (např. "Velký pes radostně štěkal").
- Několikanásobný větný člen je výčet více členů stejného druhu na stejné úrovni (např. "Eva a Petra šly ven").
Jak rozpoznat předmět?
Předmět rozvíjí přísudek. Ptáme se na něj otázkami pro jednotlivé pády, kromě 1. a 5. pádu. Na příklad:
- Věrka se zlobila na Ivanku. → Na koho se zlobila? Na Ivanku.
- Hodil velkému psovi barevný míček. → Komu hodil? Psovi. Co hodil? Míček.
Závěrečné shrnutí
Větné členy jsou základním stavebním prvkem každé věty a jejich správné určení nám pomáhá pochopit význam a strukturu věty. Podmět a přísudek tvoří základní skladby dvojici, na kterou navazují další, rozvíjející větné členy . Je důležité si uvědomit, že každý větný člen má ve větě svoji nezastupitelnou funkci.
Chcete-li se naučit češtinu více do hloubky, je dobré znát základní pravidla a umět rozpoznat jednotlivé větné členy. Správné pochopení větné stavby totiž otevírá cestu k lepšímu porozumění ak ještě lepšímu vyjadřování. Příště se podíváme na přívlastek, příslovečné určení a doplněk.