
Slabiky a jak je určit ve větě, ve verších. Pomůcka k přijímačkám.
Jak počítat slabiky ve verši? Vyslov slovo a počítej, kolikrát se ti brada pohne směrem dolů kolikrát se brada pohne, tolik slabik má tvoje slovo.
Které z následujících tvrzení o verši podtrženém ve výchozím textu je pravdivé?
A) Tento verš má o jednu slabiku více než verš bezprostředně následující.
B) Tento verš má shodný počet slabik jako verš bezprostředně následující.
C) Tento verš má o jednu slabiku více než verš bezprostředně předcházející.
D) Tento verš má shodný počet slabik jako verš bezprostředně předcházející.
Chci být volný jako pták, lítat do oblak,
pod sebou mít čtverečky polí,
s větrem se vézt, vzduchem se nést,
uletět všemu, co bolí.
správná odpověď: b
Slabika - základní jednotka řeči
Co je slabika?
Slabika je nejmenší mluvní jednotka, která se skládá z jedné nebo více hlásek. Každá slabika musí obsahovat samohlásku nebo dvojhlásku, protože právě ty umožňují její plné zaznění.
Slabikotvorné hlásky
Kromě samohlásek mohou slabiku tvořit i některé souhlásky – konkrétně l, m, r. Tyto souhlásky nazýváme slabikotvorné a najdeme je ve slovech jako: osm, vlk, trn.
Slabikotvorné L, R . Slabiku tvoří alespoň jedna samohláska (a, e, i, o, u, y), nebo dvojhláska (ou, au).
Kolik je samohlásek, tolik je slabik. Někdy samohlásku ve slabice zastupuje slabikotvorné R nebo L. Je tam místo ní.
V zápise samohlásky označ O, souhlásky X,
Dělení slov na slabiky
Nejjednodušší způsob, jak správně rozdělit slovo na slabiky, je jeho hlasité vyslovení. Pokud si chceme slabiky uvědomit, můžeme při jejich výslovnosti tlesknout (např. koč-ka, te-le, pes).
Pravidla dělení slov na slabiky:
Slabika může mít různý počet písmen:
- koč-ka = 3 písmena + 2 písmena
- pštros = 6 písmen (jednoslabičné slovo)
- o-ves = 1 písmeno + 3 písmena
- scvrn-kl = 5 písmen + 2 písmena
Slabiku tvoří:
- 1 samohláska (a, e, i, o, u) – např. A-li-ce, e-lek-tri-ka, ú-nor, o-rel, Iva
- Souhlásky + samohlásky – např. krá-va, ho-tel, ško-la, mou-ka, au-to, gauč
- Souhlásky + slabikotvorné r nebo l – např. vlk, mr-kev, smrk, kr-ko-vič-ka, dr-voš-těp, hr-nec
Typy slabik:
- Otevřené – končí na samohlásku (I-va-na, má-lo, rá-no, mo-ře)
- Uzavřené – končí na souhlásku (kmen, roz-hlas, roz-nes)
Dvojhlásky v češtině
- Čeština má jedinou domácí dvojhlásku ou (mouka).
- Cizí dvojhlásky jsou au, eu, ie (auto, euro, siesta).
Slabiky a předložky
I zde máme pravidla. Existují neslabičné a slabičné předložky.
Neslabičné předložky
Krátké předložky jako v, z, s, k netvoří samostatnou slabiku a spojují se s následujícím slovem:
- z plna hrdla zpívalo → vyslovujeme splna hrdla zpívalo
- Dělení na slabiky: zpl-na hrd-la zpí-va-lo
Slabičné předložky
Tyto předložky tvoří slabiku samy o sobě:
- o, u, na, ke, pod, nad, při, za, před, bez, pro, vedle, mezi, proti, podle, kromě, kvůli, naproti, okolo
Příklad:
Na stole ležel sešit, ale když o něj Jana zavadila, spadl na zem a zůstal pod stolem.
- Dělení na slabiky: Na sto-le le-žel se-šit, a-le když o něj Ja-na za-va-di-la, spad-nul na zem a zů-stal pod sto-lem.
Spojky jako slabiky
Spojky i a a tvoří běžné slabiky.
- Eva i Ivana a Jan → 5 slabik (E-va i I-va-na a Jan)